Austrálie

Zvířata tu najdete na každém kroku a připadáte si, jako na jiné planetě☺. Všechna mají tak trochu jinou podobu, jako byste zmixovali pár našich zvířátek a dali je do jednoho ☺. Národní parky jsou téměř všude, je tam spousta možností k procházkám v přírodě a tudíž i k možnostem zahlédnout válejícího se klokana pod stromem nebo šedou chlupatou kouličku v koruně eukalyptu. Pelikáni s papoušky a racky zase okupují místa, kde se mohou dobře najíst a je jim docela jedno, jestli stojí přímo vedle vás ve frontě ☺. Pokud se chcete dostat do bezprostřední blízkosti zvířátek a pohladit si je, nakrmit, či pochovat, vřele doporučuji parky, kde mají zvířátka, která byla nalezena osamocena v přírodě nebo zachráněna po zranění. Jsou tedy ochočená a nebojí se kontaktu. Pochovat si koalu je prostě nádherný zážitek, je to takové větší chlupaté miminko. Klokani, kteří přeskakují jeden druhého, aby si chytili vaši ruku s granulemi, jsou také úžasní a nesmím zapomenout na Emu, kterých jsem se zpočátku bála, ale jsou to velice vznešení tvorové, které můžete pozorovat hodiny a zaposlouchat se do jejich úžasného dunivého zvuku, který vydávají ze svých hrdel.

Všem místům označeným za Královské národní parky, jak parky uvnitř velkých měst, tak i parky v podobě stezek podél oceánu, se nevyhýbejte. Najdete buď krásně upravené parky se zelení, květinami a různými druhy ptactva pro odpočinek, nebo upravené výhledy na oceán podél pláží a skalisek, ty jsou prostě úžasné, člověk se jich nemůže nabažit. Při pozorování oceánu mě nejvíce upoutala jeho divokost nebo naopak klid a vyrovnanost. Změna střídá změnu a člověk ji dokáže vnímat i sám v sobě, jako by k vám oceán promlouval. Při ranních úsvitech příroda ještě krásně spinká, nikde nikdo a to je ten správný čas být sám se sebou, no nádhera…

Hlavní města nemají tolik historie, jako evropská, ale mají také své kouzlo a kdo má rád britská města, přijde si zde na své určitě z hlediska architektury a také v jízdě nalevo. Sydney je nádherné město, samozřejmě láká svou monstrózní Operou a Harbour Bridge, ale i samo o sobě má toto město ohromný náboj z hlediska členitosti přístavů a možností vyjet si na vyjížďku lodí do klidnějších částí a znovu se vrátit k oblíbené Opeře. Období konce zimy není příliš velkým lákadlem pro místní pláže, je na nich prázdno, ale to vůbec nevadí, i tak se barvy oceánu a skalisek nádherně odráží a připadáte si jako v ráji. Nedalo nám to nesmočit nohy v oceánu a nebýt takového silného větru,možná by člověk měl i chuť se vykoupat, teplota vody nebyla nejhorší.

Ještě jsem zapomněla zmínit velmi důležitou věc a tou je doprava. Vypůjčení auta je asi nejlepší volba, jelikož se dostanete všude, neříkám, že za krátkou dobu, ale dostanete ☺. Vzdálenosti jsou tu obrovské, a proto se nevyhnete ani přeletům, abyste ušetřili drahocenný čas. Jízda vlevo je velice zvláštní a občas to ujíždí do protisměru. Nicméně Australané jsou velmi trpěliví a shovívaví, takže nikdo netroubí a nenadává jako někdy u nás. Dají vám prostor a snaží se být nápomocní. Musím říci, že mentalita rodilých Australanů mě chytla za srdce, jsou velice milí, přátelští a usměvaví ☺.
Ale dosti už bylo řečí, kdybyste se chtěli na něco zeptat, tak se ozvěte☺ a raději k obrázkům, které vám řeknou více, než dokážou vyjádřit slova…